Lubomír Lipský (89) poprvé promluvil o tragické smrti bratra!
10 fotografií
Devatenáctého dubna oslaví neuvěřitelné devadesáté narozeniny populární herec Lubomír Lipský. I když ho před časem potkaly zdravotní problémy, je stále naším nejstarším aktivně pracujícím hercem. Měsíčně zvládá kolem osmi představení a přes svůj vysoký věk a zdravotní komplikace je stále velice vitální. V rozhovoru pro Nedělní Aha! se oslavenec poohlédl za svým bohatým hereckým životem a čtenářům prozradil, jak se dostával z tíživých životních situací, jak je na tom dnes a jaká byla jeho první role v životě.
Blíží se vaše neuvěřitelné životní jubileum, jak se cítíte?
„Špatně, už to není ono. Devadesátka už je tady a určité zábrany s ní. To nepřekonáte. Skleróza funguje normálně a zaplaťpánbůh, že normálně.“
Takže ne jako ve scénkách Felixe Holzmanna?
„Ne, to ne.“ (smích)
Znamená to, že máte problémy s texty?
„S novými ano, ale ty staré už mám zafixované. Tam žádné potíže nejsou.“
Při tak významných kulatinách bývá zvykem rekapitulovat. Jak jste se vlastně dostal k herectví?
„Pocházím z pelhřimovské ochotnické rodiny, kde hrál prim můj všestranně založený otec. V místním ochotnickém spolku působil jako předseda, jednatel, herec i režisér. Aby toho nebylo málo, hrál závodně i fotbal. Postupně zapletl do divadelních sítí celou naši rodinu, včetně babičky a nás tří bratrů. Mě, Oldřicha a Dalibora. Otec byl vedoucí a hlava rodiny, matka tou hlavou hýbala.“
Předpokládám tedy, že na jevišti jste se ocitl již jako dítě?
„Poprvé to bylo v osmi letech, když jsme si s Oldřichem a spolužákem Jiřím Lírem zahráli společně Kalafunovy děti. Měl jsem špatnou výslovnost a hlavně mi nešla písmena »r« a »l«. Možná i proto jsem měl tenkrát tak velký úspěch a diváci se váleli smíchy.“
Vzpomenete si také na svou první filmovou roli v životě?
„Můj první film se jmenoval V horách duní a zahrál jsem si v něm poprvé a naposledy s bratrem Oldřichem. Hrál jsem pomocníka partyzánů, byl jsem postřelen a poprvé v životě umřel.“
Byli jste tři bratři, jak moc vás divadlo bavilo?
„Divadlo nás chytlo a největším hereckým talentem by nejmladší Dalibor. Dramatický byl i jeho příchod na svět.“
Můžete to přiblížit?
„Narodil se dva dny před Štědrým dnem, ale my s bráchou jsme nic netušili. Tatínek nám to zatajil a maminčinu absenci odůvodnil tím, že je v nemocnici. Projevil se jako velký dramatik a režisér. Na Štědrý den otevřel tajuplně dveře obýváku, kde ležela na pohovce matka s Borkem v náruči. Byl o sedm let mladší než já. A jak se později ukázalo, sedmičky hrály v jeho životě smutnou roli.“
Chcete o tom mluvit?
„Dne 17. 7. 1947 ho o prázdninách při koupání v rybníku zabil blesk. Stalo se tak sedmý den v týdnu a v 17 hodin. Bratr chodil do septimy a bylo mu 17 let a 7 měsíců.“
Brzy oslavíte krásné devadesáté narozeniny. Jak jste na tom v rodině s dlouhověkostí?
„Je to tak napůl. Tatínek se dožil šestaosmdesáti, matka s bráchou Oldřichem odešli kolem šedesátky. Otec měl nádhernou smrt. V osmdesátém třetím sledoval u mého bratra hokejový zápas našich s Rusy. Řekl Oldřichovi, ať připraví víno, že společně oslaví naše vítězství. Potom vzal vývrtku a než vytáhl špunt, zemřel.“
Krátce na to zemřel i váš bratr.
„V roce 1986. Byl o čtrnáct měsíců mladší než já, ale vyrůstali jsme spolu jako dvojčata. Měli jsme podobné názory na umění a humor, což nám zůstalo na celý život.“
Máte velkou sbírku autogramů slavných z celého světa. Ještě se svému koníčku věnujete?
„Už dlouho jsem s tím nic nedělal, potřebuju to dát nějak systematicky do pořádku.“
Čí podpisy například vlastníte?
„Mám jich přes tisíc, namátkou například podpiy Alberta Einsteina, Walta Disneye, Agathy Christie, Charlese Chaplina, Romaina Rollanda ... Z našich velikánů pak Špály, Vrchlického, Tyla, Palackého, Destinnové, Jiráska a dalších.“
Pokud vím, s vaší manželkou jste do její smrti před deseti lety společně strávili přes půl století. Jak jste se seznámili?
„Byli jsme spolu 54 let. Zajímavé je, že jsem chodil se čtyřmi Věrami, pochopitelně ne se všemi najednou, a tu pátou jsem si vzal. Pracovala jako tanečnice v Divadle satiry, kde účinkovala se čtyřmi kolegyněmi. Umělci si baletky postupně rozebrali, každý prý tu nejhezčí. První jsem se oženil já a skladatel Harry Macourek, který si vzal sestru mé manželky. Byla to dvojitá svatba. Následoval brácha a potom mistr zvuku. Ta pátá a skutečně nejhezčí emigrovala. Možná se bála, aby nedopadla jako její kolegyně.“ (smích)
Jak jste se s manželčiným odchodem vyrovnal?
„Šlo to pomalu. První měsíce jsem byl zatrpklý na všechno. Dostal jsem se z toho jen díky práci. Když mi zemřela matka, tak jsem měl zase představení a hrál na jevišti.“
Vzhledem k vašemu věku, dbáte na životosprávu? Dodržujete zásady zdravé výživy?
„Vždycky koukám na to, co jím. Je to tak vlastně od doby, co jsem se oženil. Manželka na to vždy velice dbala.“
Sportoval jste někdy aktivně?
„Víceméně pasivně. Hrál jsem akorát basketbal a kdysi jsem byl členem turistického oddílu. Ale míčové hry a hokej pravidelně sleduju. Dá se říct, že všechny sporty, i šachy.“
Do kolika let jste řídil auto?
„Do necelých osmaosmdesáti let. V roce 2010 jsem měl mrtvičku a půl roku trvalo, než jsem se z toho dostal. Asi měsíc a půl jsem byl v nemocnici.“
Jak se vám to stalo?
„Doma ve spánku. Ráno jsem se probudil pod postelí, kde mě našel vnuk.“
Máte od lékařů nějaká omezení?
„Beru léky, ale v tomhle věku to bez léků už stejně nejde. Rád si dám pivečko, můžu červené víno…V podstatě mohu všechno. Kromě tvrdého alkoholu.“
Bojíte se smrti?
„Ne, protože umřít musí jednou každý. Jen případného utrpení.“
Máte nějaký recept na dlouhověkost?
„Žádný neexistuje, je to individuální záležitost. Samozřejmě je důležité, co jíte. Ale já jsem například do svých sedmasedmdesáti let kouřil tak deset až dvacet cigaret denně.“
Kde v současné době hrajete?
„V divadle ABC ve hře Pan Kaplan má třídu rád, což je tady úspěšný hit. Hru hrajeme třetí rok a už má přes patnáct set repríz. Dále hraju u Honzy Hrušínského v Charleyově tetě. Pochopitelně už ne roli toho študentíka, ale sluhu. A s Květou Fialovou a s Naďou Konvalinkovou hrajeme v divadle U Valšů ve hře Manžel pro Opalu. Do měsíce mám zhruba osm představení, včetně zájezdových.“
10 fotografií
