Josef Dvořák vzpomíná na své nejslavnější role: Cirkusák, vodník i návštěvník

JÁCHYME, HOĎ HO DO STROJE! (1974)

AUTOMECHANIK BÉDA HUDEČEK
„Byla to doba, kdy nabídky nechodily tak často, takže jsem byl za roli velice vděčný. Jsem vyučený automechanik, takže jsem si poprvé a vlastně i naposledy mohl ve filmu zahrát svoji původní profesi. Nevím už, jestli to byla náhoda, nebo ne.“

POPLACH V OBLACÍCH (1978)

PRACOVNÍK ZOOLOGICKÉ ZAHRADY KALOUS
„Vybaví se mi slonice Shanti. Když jsem s ní natáčel, byla malinkatá, dnes ještě žije v pražské zoologické zahradě. Nedávno jsme se tam byli podívat s
dětmi a ve výběhu byli čtyři sloni. Jen tak z legrace jsem zavolal: Shanti! A najednou jedno z těch zvířat zpozornělo, otočilo se a vydalo se k nám. Byla to ona! Asi slyšela na své jméno a poznala i po těch dlouhých letech můj hlas. Bylo to dojemné. Ne nadarmo se říká, že má někdo paměť jako slon.“

ARABELA (1979)

VODNÍK
„Myslel jsem si, že by ta role vodníka mohla být ještě trochu větší, chtěl jsem tam hrát víc. Ale na druhou stranu těch pohádkových postav tam byla taková škála, že jedna by vytlačovala druhou. Pohádka u dětí a vlastně i dospělých slavila velký
úspěch.“

BULDOCI A TŘEŠNĚ (1981)

GAUNER PÍŠEK
„Česká galerka – to byla sranda. Některé scény se jely natáčet do Itálie. Štáb chtěl mít natočenou autentickou reakcí lidí, tak se točilo skrytými kamerami. Když se jelo »naostro« a ta parta českých mafiánů, co hrála Italy, vystupovala z auta, tak všichni ti místní lidé začali najednou prchat z ulic. Oni
si vážně mysleli, že jsou to praví mafiáni a že vypukne opravdová přestřelka.“

Žhavé drby

Tajemství Josefa Dvořáka: Jako Sváťa Kuřátko jsem ani nekrájel cibuli!

Celý článek

.

1

EMIL KARAS
„Sešel jsem se tam s lidmi, s kterými jsem si rozuměl. Jirka Císler, můj vzor,
se kterým jsem hrál dlouhá léta v jednom divadle, Jitka Molavcová, Bláha, Brodský, Dáda Patrasová... Točili jsme v Pelhřimově, v mém rodném kraji, tak jsem toho využíval a po natáčení, kdy se pravidelně kvůli světlu končilo kolem páté, jsem sedl do auta a jel na noc za ženou a dcerou domů. Ostatní
spali v hotelu.“

CIRKUS HUMBERTO (1988)

VOSÁTKO
„Vždycky jsem toužil žít v maringotce. Mám už takovou krev. Mám rád světský, to je lidskej druh, který je mi velice sympatickej. Už jako malého kluka mě to táhlo k cirkusu. Prosil jsem tatínka, abych mohl strávit u nich
alespoň prázdniny. Bohužel marně. Tímhle natáčením se mi splnil sen. Navíc ta geniální herecká sestava. Moc rád na to vzpomínám.“

HŘBITOV PRO CIZINCE (1991)

HOLIČ VILÉM »VILDA« SEMERÁD
„Jedna z nejlepších věcí, kterou jsem měl tu čest dělat. Lepší biograf jsem netočil. Vděčím panu Hubačovi za ten krásný text. Pár lidí pochybovalo o tom, jestli bych to měl hrát já. Pan režisér Dudek si mě ale nemusel vydupávat, prostě se pro mě rozhodl. Velice vstřícná byla i produkce. Tehdy jsem hodně jezdil s divadlem, ale oni mi ve všem vyšli vstříc, tak abych stíhal obojí.“

ČERNÍ BARONI (1992)

NADPORUČÍK MAZUREK
„S »pétépákama« jsem sloužil na vojně. Nebyl jsem tedy u nich, ale u radistů. To byli poslední chlapi, co sloužili. Tvrdí chasníci, co se vrátili z cizinecké legie. My k nim obdivně vzhlíželi, když na ně lampasáci řvali, tak oni z nich měli srandu. K natáčení se mi také váže jedna vzpomínka. O prázdninách jsem na chalupě vybíral knihu, kterou si přečtu, vytáhnul jsem Černé barony a došlo mi, že jsem do nich celá léta jen nakukoval, ale
nikdy je celý nepřečetl. Tak jsem to napravil. Za pár týdnů telefon, pan režisér Zdeněk Sirový, že by se chtěl se mnou popovídat o filmu Černí baroni. Náhoda?“