V německém Tuzexu koupíte jen české zboží. Prodavač má vytetovaného Hurvínka!
Pokud někdy zavítáte do Berlína a spatříte tam prodejnu s názvem Tuzex, není to halucinace. Obchod s tímto názvem skutečně ještě existuje a vlastní ho Čech Luděk »Pešek« Pachl (41), který se v německé metropoli před lety usadil a našel si zde i manželku. Jen zboží v prodejně je zcela opačné, než na jaké jsme byli v bývalém Tuzexu zvyklí. Žádné luxusní západní zboží, seženete tu jen samé české výrobky, suvenýry a potraviny.
Místo hospody prodejna českých specialit
Původně chtěl v Berlíně otevřít českou hospodu, ale na to neměl dost peněz. Potom viděl v televizi rozhovor s jistou Polkou, která právě otevřela obchod s polskými specialitami, a vše bylo jinak. „To byl impuls. Řekl jsem si, že když může mít takový obchod ta Polka, proč ne já? Přemýšlel jsem, co vlastně mohou Poláci nabídnout kromě řepy, vodky, piroh a nějakého kabanosu a zároveň mi došlo, že českých specialit je daleko víc,“ vzpomíná na klíčový moment svého současného podnikání Luděk.
Tuzex si nechal v Německu zaregistrovat
Když si Luděk prodejnu zařídil, přemýšlel o názvu. „Jeden kolega, chtěl pojmenovat svůj stánek Tuzex, což se mi zalíbilo. Nakonec jsem tu jeho ideu převzal a teď mu vyplácím dividendy v tatrankách a kofolách,“ směje se český podnikatel, který si nechal značku i logo v Německu na deset let úředně zaregistrovat. „Na rozdíl od Česka je tu jednání s úřady bezproblémové. Snaží se vám spíš pomáhat, než znepříjemňovat život. Například můžete na zkoušku podnikat tři neděle předtím, než dostanete živnostňák,“ vysvětluje velký fanoušek hokejistů Litvínova, který se kromě své prodejně věnuje i výtvarnému umění. Maluje obrazy a pořádá výstavy.
Úředníci mu jdou na ruku
Nostalgie dob minulých zřejmě hraje své, berlínští úředníci v Tuzexu prý okamžitě zjihnou. „Jdou mi na ruku zřejmě i proto, že jsem z bývalého východního bloku. Například paní z hygienické kontroly nevěřila svým očím. »Jé ty tady máš Hurvínka a lázeňské oplatky! Jé, Praha!«, volala hned ode dveří. Byla v pohodě,“ líčí reakce místních Luděk, který musel opatřit některé výrobky německými instrukcemi. Například, jak připravit knedlíky v prášku, o které je tu velký zájem. Správně by také neměl zabírat chodník před prodejnou vystavenými poutači a figurkami Švejka, ale i to mu prý mu zde mlčky tolerují.
Kremžskou hořčici berou po šesti
Zájem zákazníků o určité zboží berlínského Tuzexu je odvislý na roční době. Z potravin jde v létě nejvíce na odbyt kofola a pivo, v zimě zase lázeňské oplatky. Dřevěné hračky a krteček jsou stálým hitem, na dračku jde též kremžská hořčice, kterou tu lidé berou i po šesti kusech. Také brambůrky, houskové knedlíky, tatranky, víno a slivovice. „Stálí zákazníci jsou většinou Němci, obchod láká i turisty. Občas mi někdo i poplive výlohu. Jsou to někteří sousedi a povaleči, kteří hůře nesou, že jsem do Berlína přišel s nahým zadkem a docela se mi daří,“ dodává.