Tajemství zápachu brněnského činžáku: Pět let ukrýval mrtvolu!

Jiřina K. byla bezdětná vdova a žila samotářsky.  Před lety se léčila v psychiatrické léčebně kvůli závislosti na alkoholu. Sousedé o ní věděli, že často propije i peníze na nájem, proto se málokdo divil, že jí odpojili přívod elektřiny i plynu.

Důchod si Jiřina K. vyzvedla naposledy 8. března 1988 a o dva dny později ji prokazatelně viděl ještě soused. V květnu téhož roku obyvatelé činžáku oznámili policii, že je z bytu Jiřiny K. cítit silný zápach. Policisté byt prošli a prohlásili, že na vině je zkažené maso z ledničky. V bytě byl nepořádek a mouchy, ale nic podezřelého prý neviděli.

Problémy se zápachem se zmírnily, ale nikdy nezmizely docela. Jiřina K. neplatila nájem ani žádné další poplatky, úřady jí však jen formálně posílaly upomínky a situaci neřešily. Zlom přišel ve chvíli, kdy sousedům v prvním patře praskla roku 1993 voda. Zaměstnankyně domovní správy se šla podívat, zda nebyl poškozen i přízemní byt. Při obhlídce objevila mrtvolu Jiřiny K. ukrytou mezi starými matracemi.

Tělo bylo za ta léta prakticky mumifikované. Při pitvě nebyly zjištěny žádné změny na kostech, které by svědčily o násilí, ale příčinu smrti lékaři odhalit už nedokázali. Zda se stala stará žena obětí vraždy, či se mezi matrace skryla z nějakého důvodu sama, už se dnes nedozvíme. Jisté však je, že obyvatelé brněnského činžáku žili pět let s mrtvolou v jednom domě…